|
|
Taltos v maďarské kulturní tradici
Horychová, Simona ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem práce je představit postavu Táltoše v celé jeho komplexnosti. Táltos se vyskytuje převážně v maďarském folkloru. Předpokládá se, že se právě v rurálním prostředí uchovaly magicko-náboženské představy proto-maďarů. Na základě komparace náboženských představ ugro-finských a altajsko-uralských etnik Sibiře s maďarskou folklorní tradicí se vědci snaží dokázat, že původní Táltosova funkce byla stejná jakou zastával šaman u těchto etnik. V evropském prostředí se vyskytují postavy se stejnými atributy jakými disponuje Táltos. Z tohoto důvodu se někteří vědci přiklání k evropsko-slovanskému původu. Nicméně v současnosti je Táltos v maďarské společnosti považován za šamana, a proto se snaží navázat na jeho náboženskou tradici. Klíčová slova Taltos, šaman, šamanismus, Maďaři, etnogeneze, kultura
|
|
|
Minority Rights and Possibilities of Identification of the Hungarian Minority in Czechoslovakia on Žitný ostrov in 1969-1989
Ročkár, Matej ; Juhászová, Tereza (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Témou diplomovej práce sú menšinové práva maďarskej menšiny v Československu v období rokov 1969 - 1989. Práca sa zameriava na dopady menšinovej politiky zo strany štátu na každodenný život Maďarov na Žitnom ostrove. Oblasť Žitného ostrova sa radí medzi regióny s najsilnejším podielovým zastúpením obyvateľov maďarskej národnosti zo všetkých regiónov na Slovensku. Obdobie medzi rokmi 1969 a 1989 sa nieslo v znamení nielen normalizačných procesov nasledujúcich po invázii vojsk Varšavskej zmluvy, ale aj federalizácie Československa. Vďaka nej bola časť kompetencií, ktoré mali dopad na každodenný život národnostných menšín, prenesená na úroveň Slovenska, ako jedného zo štátotvorných celkov. Cieľom tejto práce je zistiť, ako obdobie normalizácie prežívali príslušníci maďarskej menšiny. K zodpovedaniu tejto otázky bol vykonaný výskum formou osobných rozhovorov s pamätníkmi. Ich spomienky a skúsenosti zo skúmaného obdobia sú v práci konfrontované s vtedajšou platnou menšinovou legislatívou. Hlavná časť práce je venovaná možnostiam identifikácie maďarskej menšiny. V prvom rade sa zameriava na možnosť používania materinského jazyka vo verejnom priestore, vzdelávania sa, prístupu k médiám, informáciám a kultúre v maďarskom jazyku. Ďalej sa práca venuje aj otázke spolunažívania s väčšinovým obyvateľstvom v...
|
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
| |
|
|
Rozdíly v postavení maďarské a romské menšiny v současném Rumunsku
Stejskalová, Michaela ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na postavení maďarské a romské menšiny v Rumunsku po přistoupení k EU v roce 2007 a zabývá se rozdíly mezi nimi. Zkoumá, v čem se odlišuje přístup rumunského státu a také Evropské unie k daným minoritám, a charakterizuje jejich největší problémy ve čtyřech zkoumaných oblastech - vzdělávání, zaměstnanosti, životní úrovni a také politické reprezentaci. Romská otázka se dostala v Rumunsku do popředí zájmu v souvislosti se snahou připojit se k evropskému integračnímu procesu. EU pravidelně monitorovala situaci, v jaké se romské etnikum nacházelo, a roku 2011 se rozhodla vydat celounijní rámec, dle kterého měly všechny členské státy vypracovat vlastní strategie pro inkluzi Romů. Rumunská vláda strategii v témže roce zhotovila a v roce 2014 ji aktualizovala. V souladu s ní mají postupovat všechny rumunské instituce, aby společně bojovaly proti diskriminaci při hledání zaměstnání, segregaci ve školství, nevyhovujícímu stavu bydlení, slabé reprezentaci ve veřejném prostoru a dalším problémům, kterým romští občané čelili a stále čelí. Maďarská menšina má v Rumunsku podstatně silnější pozici než romská. Těší se v porovnání s jinými minoritami solidnímu politickému zastoupení, od roku 1990 strana UDMR pravidelně zasedá v rumunském parlamentu, kde se pokouší prosazovat návrhy na...
|
|
|
Tendency of national development of town Košice in the years 1945-1947
Fottová, Jana ; Pejša, Robert (vedoucí práce) ; Šutaj, Štefan (oponent)
FOTTOVÁ, Jana. Tendencie národnostného vývoja mesta Košice v rokoch 1945 - 1947 [bakalářská práce]. Univerzita Karlova v Praze. Filozofická fakulta. Katedra středoevropských studií. Školitel: Mgr. Robert Pejša, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Praha: FF UK, 2016. s. 70. Společné soužití národnostních menšin spolu s většinovým obyvatelstvem je, nejen pro náš stát, typickým jevem od nepaměti. Tento jev je charakteristický i pro východní Slovensko a jeho největší město - Košice. Po druhé světové válce se téma řešení otázky národnostních menšin stalo dominantním nejen pro město Košice, ale také pro celé území Slovenska. Bakalářská práce je rozdělená na čtyři kapitoly. V první kapitole bakalářské práce se zaobíráme historií města Košice od jeho vzniku až do 20. století se zřetelem na národnostní poměry tohoto města v jednotlivých obdobích. Druhá kapitola představuje pojem tzv. reslovakizace, která se mimo Košic týkala také mnohých dalších oblastí Slovenska. V třetí části práce rozebíráme vystěhovávání, přesídlování a výměnu maďarského a německého obyvatelstva ze Slovenska po druhé světové válce. V závěrečné kapitole zabírá velký úsek praktická část práce, která je tvořena dotazníkem a analýzou jednotlivých otázek zabývajících se společným soužitím více národnostních skupin na společném území....
|
|
|
Maďarská menšina na Ukrajině a její role ve vztazích Ukrajiny a Maďarska po roce 1991
Mareš, Jakub ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Balla, Petr (oponent)
Práce se věnuje problematice maďarské menšiny na Ukrajině a její roli ve vzájemných vztazích Ukrajiny a Maďarska po roce 1991. Je rozdělena do tří částí: teoretické, regionální a mezinárodní. V teoretické části je nastíněná geografická a socioekonomická charakteristika maďarskou menšinou osídlené Zakarpatské oblasti. Tato část také obsahuje analýzu právních aspektů národnostních menšin v ukrajinské legislativě. V následujícím oddílu je popsán historický vývoj maďarského osídlení v zakarpatském teritoriu, který je převážně zaměřen na období po roce 1918, kdy se místní Maďaři ocitli za hranicemi Maďarska. Není opomenut ani vývoj politických a kulturních organizací maďarské menšiny na Ukrajině od vyhlášení ukrajinské nezávislosti do současnosti a hlavní problémy politické reprezentace Maďarů na území Ukrajiny. Poslední část se zaměřuje na maďarský postoj vůči svým krajanům za hranicemi. Nakonec je analyzován vývoj vzájemných ukrajinsko-maďarských vztahů a vlivu maďarské menšiny na něj. Důkladnou analýzou všech zmíněných oddílů bylo zjištěno, že maďarská menšina žijící na Ukrajině je jedním z nejdůležitějších faktorů, který určuje dynamiku vzájemných vztahů mezi oběma zeměmi. Protože však nedochází k omezování práv maďarské menšiny, zůstávají tyto vztahy na dobré úrovni.
|
|
|
Taltos v maďarské kulturní tradici
Horychová, Simona ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Cílem práce je představit postavu Táltoše v celé jeho komplexnosti. Táltos se vyskytuje převážně v maďarském folkloru. Předpokládá se, že se právě v rurálním prostředí uchovaly magicko-náboženské představy proto-maďarů. Na základě komparace náboženských představ ugro-finských a altajsko-uralských etnik Sibiře s maďarskou folklorní tradicí se vědci snaží dokázat, že původní Táltosova funkce byla stejná jakou zastával šaman u těchto etnik. V evropském prostředí se vyskytují postavy se stejnými atributy jakými disponuje Táltos. Z tohoto důvodu se někteří vědci přiklání k evropsko-slovanskému původu. Nicméně v současnosti je Táltos v maďarské společnosti považován za šamana, a proto se snaží navázat na jeho náboženskou tradici. Klíčová slova Taltos, šaman, šamanismus, Maďaři, etnogeneze, kultura
|
|
| |
host ::
RSS.